Výkon práva myslivosti od r. 1923

Po první světové válce byla v roce 1923 utvořena v Boršicích myslivecká společnost, která si pronajímala honební pozemky od honebních výborů v obci. V honebním výboru byli zastoupení majitelé pozemků a lesíků v katastru Boršic. Myslivecká společnost redukovala odstřelem rozmnožovanou polní zvěř, nejvíce zajíce, aby nedělala škody zemědělcům na polních kulturách. Zajíc kladl do roka až tři vrhy zajíčků. Ulovená zvěřina byla konzumována členy společnosti a prodávána boršickým občanům. Zaječí zvěře byl dostatek. Pytláci rostli jako houby po dešti. Pokud zajíce v loži při orání pozemků usmrtil procházející dobytek, oráč si jej nezá- konně přivlastnil.

Zakládající členové myslivecké společnosti Boršice po první světové válce v roce 1923 

• František Andrýsek, starosta, Boršice 163 
  
• Jaroslav Gabriel, řezník, Boršice 143 
  
• František Gabriel, rolník, Boršice 54 
  
• Josef Lesa, pekař, Boršice 204 
  
• František Obdržálek, ředitel školy, Boršice 380 
  
• Oskar Růžička, učitel, Boršice 250 
  
• Matěj Koryčánek, rolník, Boršice 38 
  
• František Dudešek, obuvník, Boršice 339 
  
• Šimon Marášek, státní úředník, bytem Boršice 148 
  
• Josef Kamarád, zaměstnanec ČSD, bytem Boršice 153 
  
• Matěj Čagánek, rolník, Boršice 120 

Členové zakládající se společnosti MS Boršice a přizvaní hosté